Žluva hajní je rozšířena ve většině Palearktu, východně po Altaj a Indii. Severní hranice areálu v Evropě prochází jihovýchodem Britských ostrovů, Dánskem a jižním Švédskem a pozvolna se posunuje k severu.
Živí se hmyzem jako ostatní datlovití, občas pozřou i ovoce nebo vejce. Oproti datlům a strakapoudům tráví na stromech méně času, občas loví i v mraveništích či termitištích.
Žluva je díky svému zbarvení prakticky nezaměnitelná. Tělo samce je zářivě žluté, křídla, ocas a tenký oční pásek jsou černé. Samice a mláďata mají poněkud méně výrazné barvy, hřbet má zelenavý nádech, křídla jsou olivově hnědá a spodina…
Flétnový, zvučný a bezesporu krásný zpěv žluvy hajní můžeme u nás slyšet nepříliš často. Je to jednak tím, že žluva je přísně tažný pták, což znamená, že v žádném případě u nás nezimuje.
Žluna i žluva vypadají sice rozdílně, kvůli podobným jménům si je ale většina lidí plete. Společné je pro oba druhy ptáků ale pouze výrazné zbarvení peří a také fakt, že nejsou zas tak často k vidění.
Podívejte se blíže na fascinující svět žluny, jedinečného lesního řezbáře. Objevte, jak žluna využívá svůj zvláštní zobák a adaptabilní životní styl k přežití v náročném prostředí lesů.
Žluva hajní vás uhrane svým zvučným, flétnovým zpěvem a exotickým vzhledem. Je naší vzácností, jediný evropský zástupce pestře zbarvených ptáků. Však také zimuje v afrických lesích jižně od Sahary a k nám přilétá až na jaře.
Žluva a žluna, vyměníte jedno písmeno a už jde o úplně jiný druh ptáka. Váháte která je která? Pojďme si je představit a poslechnout si také jejich hlasy.