Rozmáchle natočená kapitola z ruské historie představuje nejen výpravnou sondu do bídy a utrpení středověkého Ruska, ale také otevírá témata hříšnosti, mesianismu a tenké hranice mezi svatostí a šílenstvím.
Často se v něm opakují záběry otevřené krajiny jako symbolické vyjádření cesty ústřední dvojice nejen za lépe zajištěným životem, ale též za větším vzájemným porozuměním.