Al-Mansúr, celým jménem Abú Dža'far Abdalláh ibn Mohamed al-Mansúr, (asi 714, Humajma, Jordánsko – 7. října 778, poblíž Mekky) byl druhý chalífa z rodu Abbásovců, zakladatel Bagdádu a de facto i abbásovského chalífátu.
Almohadové (arabsky الموحدون al-muwaḥḥidūn, doslova „monoteisté“ nebo „unitáři“, berbersky ⵉⵎⵡⵃⵃⴷⵉⵢⵏ, imweḥḥdiyen) byla muslimská berberská dynastie, která vládla v Maroku a Al-Andalusu v letech 1121 až 1269.
Al-Mansúr Abú DžafarAbdalláhibn Muhammad , 712 - 7. 10. 775, od 754 druhý a nejvýzn. chalífa z dyn. Abbásovců. Podporoval obch., řemesla a um., 762 zal. nové hl.m. Bagdád, které se stalo kult.
V úřadu oficiálně nahradil svého zesnulého otce roku 2004, ale fakticky vykonával tuto funkci již jako korunní princ dříve, vzhledem k otcově špatnému zdravotnímu stavu.
Umar ibn Abd al-Azíz se dostal k moci v roce 717, kdy jej chalífa Sulajmán určil svým nástupcem. Když usedl na trůn, první věc, kterou udělal, bylo, že se vzdal bohatství a luxusu.
Ja'far ibnAbdallahal-Mansur (Arabic: جعفر بن عبد الله المنصور) was the elder son of second Abbasid caliph al-Mansur and elder brother of third Abbasid caliph al-Mahdi.