Jugoslávie

Historický státní útvar

Jugoslávie (slovinsky i srbochorvatsky Jugoslavija, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Součástí oficiálních názvů států byla „Jugoslávie“ v letech 1929–2003. Stát vznikl po… Wikipedia

  • Vznik1. prosince 1918
  • Zánik4. února 2003
  • Státní zřízenídědičná monarchie (1918–1941), federativní socialistická republika (1945–1992)
  • MěnaJugoslávský dinár
  • Jazykysrbochorvatština, makedonština, slovinština
  • Hlavní městoBělehrad
Válka v Jugoslávii
Rozpad Jugoslávie – Wikipedie
Soubor:Referendum Yugoslavia A.png – Wikipedie
Vojáků u hranic přibývá, čas se krátí. Čtyři scénáře pro Ukrajinu - iDNES.cz
Bánovina - Wikiwand
Zrození Karadžićova mýtu na pozadí rozpadu Jugoslávie

Lidé také hledají

Československo
Historický státní útvar
Rakousko-Uhersko
Historický státní útvar
Svatá říše římská
Historický státní útvar
Prusko
Území a stát ve střední Evropě
Protektorát Čechy a Morava
Státní zřízení za druhé světové války
Nacistické Německo
Historický státní útvar

Jugoslávie – Wikipedie

Jugoslávie (slovinsky i srbochorvatsky Jugoslavija, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991…

ObrázkyJugoslávie

Válka v Jugoslávii
Rozpad Jugoslávie – Wikipedie
Soubor:Referendum Yugoslavia A.png – Wikipedie
Vojáků u hranic přibývá, čas se krátí. Čtyři scénáře pro Ukrajinu - iDNES.cz
Bánovina - Wikiwand
Zrození Karadžićova mýtu na pozadí rozpadu Jugoslávie
Státy bývalé Jugoslávie
Rozpad SSSR
1956, naissance d'un nouveau monde (2017)

Maršál Josip Broz Tito: Milovaný vůdce přežil Hitlerovy atentáty, pro Stalina byl krvavým psem

Před 9 dnyZ chudého chorvatského Kumrovce na vrchol světové politiky. Josip Broz Tito vedl partyzány proti Hitlerovi, vzdoroval Stalinovi a vybudoval nezávislou jugoslávskou cestu k socialismu.

Svazová republika Jugoslávie – Wikipedie

Svazová republika Jugoslávie (srbsky Savezna Republika Jugoslavija, Савезна Република Југославија), zkracováno na Jugoslávie, byla federace Černé Hory a Srbska v letech 1992–2003.

Socialistická federativní republika Jugoslávie – Wikipedie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip…

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené…

Země bývalé Jugoslávie

Slovo Jugoslávie však v mnoha lidech vyvolává obraz násilí a válek. Od atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda v roce 1914 až do etnických čistek v nedávné minulosti se v této části Balkánského poloostrova jen málokdy nebojovalo.

Jugoslávie - Idnes.cz

Jugoslávie odkazujícím svým názvem na

Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip…

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené…

Sláva a pád Jugoslávie: Od smrti prezidenta Tita k masakru ve Srebrenici před 30 lety

Před 2 měsíciPočátek 90. let minulého století: zatímco střední a východní Evropa se koupala v euforii z pádu komunismu, v Jugoslávii se začaly dít podivné věci. Země se propadala do ekonomické a ústavní krize.

Jugoslávie - Zlato pro radost

Jugoslávie byla státní útvar, který existoval od roku 1918 do roku 2006. Byla to federace 6 republik a 2 autonomních oblastí. Společnost byla obývána převážně
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2025 Seznam.cz, a.s.