Amálie Falcká (25. července 1490, Heidelberg – 6. ledna 1524, Štětín) byla členka rodu Wittelsbachů a simmernská falckraběnka a sňatkem pomořanská vévodkyně.
Během svých těhotenství Amálie tyranizovala své služebnictvo a pro její mnohé záchvaty vzteku se u durlašského dvora šířily zvěsti, že je duševně nemocná.
Amálie (podle francouzského mravu rovněž Amélie) se narodila 9. listopadu 1723 v Berlíně jako nejmladší ze čtrnácti dětí pruského krále Bedřicha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské.
Již od roku 1945 spolupracovala s dramatickým oddělením Konzervatoře Praha, kde vyučovala přednes melodramu. V letech 1951–1954, kdy nebyla ve svazku ND, a v letech 1961–1968 se zcela soustředila na výuku herectví na Divadelní fakultě AMU.
Mária Anna Falcká (špa. Mariana de Neoburgo, nem. Maria Anna von der Pfalz-Neuburg; * 28. október 1667, Düsseldorf, Nemecko – † 16. júl 1740, Guadalajara, Španielsko) bola ako druhá manželka Karola II.
Manželstvo Amálie Vilhelmíny s následníkom habsburskej monarchie nebolo príliš šťastné. Jozef I. sa ani po sobáši nevzdal svojho neviazaného sexuálneho života s častým striedaním mileniek, z čoho ho malo – podľa mienky dvorných kruhov…
Sophie Amalie) (* 24. marec 1628, Herzberg – † 20. február 1685, Kodaň) bola rodom brunšvicko-lüneburská princezná a ako manželka dánskeho kráľa Frederika III. dánska kráľovná v rokoch 1648 – 1670.