Esence (latinsky essentia) je polysémický pojem používaný ve filozofii a teologii jako označení pro vlastnost nebo soubor vlastností, které činí entitu nebo substanci tím, čím ve své podstatě je, a kterou z nutnosti má a bez níž ztrácí svou identitu. Esence je v kontrastu s akcidentem: vlastností, kterou má entita nebo substance nahodile, bez níž si substance může stále zachovat svou identitu. Pojem přesně pochází od Aristotela (ačkoli jej lze nalézt i u Platóna), který použil řecký výraz ti… Wikipedie