Hrdlička zahradní není tažná, ale silně disperzní. Na konci 19. století její areál rozšíření zaujímal mírné a subtropické oblasti Asie v rozmezí od Turecka východně až po jižní Čínu a jižně pak přes Indii až po Srí Lanku.
Má celkově šedavé zbarvení, hřbet a křídla jsou černošedé, s rezavými lemy per. Typickým znakem je bílá skvrna po stranách krku s kontrastními černými proužky.
Large pale dove with a black crescent on the nape. Slightly smaller and paler than Rock Pigeon, with a proportionately longer, square-tipped tail. Favors farms and suburbs; avoids areas with extensive forests.
Hrdličku zahradní zná každý z nás. Žije s námi celoročně, ve městech i na venkově, ale pobyt ve volné krajině odmítá. Takovouto úzkou vazbu na lidská sídla odborně označujeme jako synantropii.
Česká společnost ornitologická zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu. prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích, pomáhá rozvoji ornitologie.
Hrdlička divoká je to tažný druh, který každý rok podniká dlouhou cestu mezi hnízdištěm a zimovištěm? Protože má velmi rychlý metabolismus, musí denně požírat velké množství potravy.