Hrdlička žije pouze monogamně. Tedy, hledá si stálého partnera. Mláďata se líhnou v průběhu 1 dne a jsou krmena oběma rodiči, nejprve tzv. „holubím mlékem“, později natrávenou potravou z volete.
Hrdlička zahradní není tažná, ale silně disperzní. Na konci 19. století její areál rozšíření zaujímal mírné a subtropické oblasti Asie v rozmezí od Turecka východně až po jižní Čínu a jižně pak přes Indii až po Srí Lanku.
Má celkově šedavé zbarvení, hřbet a křídla jsou černošedé, s rezavými lemy per. Typickým znakem je bílá skvrna po stranách krku s kontrastními černými proužky.
Hrdličku zahradní zná každý z nás. Žije s námi celoročně, ve městech i na venkově, ale pobyt ve volné krajině odmítá. Takovouto úzkou vazbu na lidská sídla odborně označujeme jako synantropii.
18. 9. 2018Hrdlička chechtavá pochází ze severní a východní Afriky. Obývá lesní porosty, křoviny, remízy, parky a zahrady. Přestože vydrží delší dobu bez vody, v...
Hrdlička divoká je to tažný druh, který každý rok podniká dlouhou cestu mezi hnízdištěm a zimovištěm? Protože má velmi rychlý metabolismus, musí denně požírat velké množství potravy.