Narodila se jako jediná dcera Isnarda ze Sabranu a Markéty z Villehardouinu. V únoru 1314 se v Messině provdala za Ferdinanda, mladšího syna mallorského krále Jakuba II.
Isabelaz Anjou či také Alžběta z Anjou (italsky Elisabetta d'Angiò, maďarsky Anjou Izabella, 1261 – 20. prosince 1290/23. června 1304?) [1 ] byla uherskou královnou z původně francouzské dynastie Anjou.
Jeho nepriatelia z radov katolíckej cirkvi ho odsudzovali ako márnotratníka. Keď uvalil dane aj na francúzsky klérus, nasledovali protesty rímskokatolíckej cirkvi a pápežovho okolia.
Isabela byla po bitvě, v níž byl otec zabit, svým strýcem Petrem Aragonským spolu s bratrem a nevlastní matkou zajata a s nevlastní matkou zavřena v klášteře klarisek ve Valencii.
Narodila se jako jedna z mnoha dcer anglického krále Eduarda I. a Eleonory Kastilské. 8. července 1290 se po dlouhém zasnoubení ve Westminsterském opatství provdala za syna brabantského vévody Jana.
Achajské nebo také Morejské knížectví (francouzsky Principauté d’Achaïe, řecky Πριγκιπάτον Αχαϊας) byl franský křižácký stát na Peloponésu vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.