Jaroslav III. ze Šternberka (německy Jaroslav III. von Sternberg, okolo 1440? – 1492) byl šlechtic z českého rodu Šternberků. Vykonával vysoké úřady fojta Horní a Dolní Lužice.
Jan II. zeŠternberka († 9. září 1528) [1 ] byl český šlechtic z konopišťské větve rodu Šternberků, který po deset let zastával zemský úřad karlštejnského purkrabího.
JaroslavzeŠternberka je fiktivní postavou rodu Šternberků i moravské historie. Mělo se jednat o šlechtice, který roku 1241 zachránil Moravu a potažmo i křesťanskou Evropu před vpádem Mongolů, kterým se říkalo Tataři.
Internetový magazín, který se věnuje historii i současnosti české a evropské šlechty, mapuje osudy šlechtických rodů a jejich sídel, shromažďuje o nich nejdůležitější informace, ale dává také velký prostor pro autorské články.
V erbu Šternberků září zlatá osmicípá hvězda v modrém poli a rodové heslo latinsky zní „Nescit occasum“, tedy nezná západu či nikdy nezapadá. Jméno rodu
JaroslavzeŠternberka, německy Jaroslaw von Sternberg (12. února 1809[1][2][3] Zásmuky[3] – 18. července 1874[1][2][4][3][5] Zásmuky[2][6][5] nebo Praha[7][.
Počátky Šternberka jsou spjaty s bájemi a opředeny pověstmi, které město spojovaly s divokým kmenem Tatarů. Dle těchto zkazek vděčí Šternberk za svůj vznik udatnému Jaroslavovi zeŠternberka, který se roku 1241 nedaleko Olomouce statečně…