Socialistická federativní republika Jugoslávie, známá také jako socialistická Jugoslávie, byla federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě, který existoval od konce druhé světové války až do roku 1992, kdy došlo k rozpadu Jugoslávie v důsledku jugoslávských válek.
Jugoslávie byla socialistický stát s vládou jedné strany řízený Svazem komunistů Jugoslávie a sestávala z šesti republik: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Slovinsko.
V Srbsku leželo jugoslávské hlavní město Bělehrad a také dvě autonomní jugoslávské oblasti: Kosovo a Vojvodina.
Jugoslávie byla založena v roce 1945 po druhé světové válce, kdy byl sesazen král Petr II., zanikla monarchie a 29. listopadu 1945 byla vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie.
Po Titově smrti 4. května 1980 se jugoslávská ekonomika začala hroutit, což zvýšilo nezaměstnanost a inflaci. Hospodářská krize vedla koncem 80. a začátkem 90. let k rostoucímu etnickému nacionalismu a politickým neshodám.
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), v letech 1945 až 1963 známá jako Federativní lidová republika Jugoslávie, běžně označovaná jako socialistická Jugoslávie, SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl…
Jugoslávie (slovinsky i srbochorvatsky Jugoslavija, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991…
Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo vroce1991. Pro toho, kdo si naplánoval dovolenou v tehdy už poněkud neklidně působící Jugoslávii, se ovšem otevírala poměrně hororová perspektiva.
Slovo Jugoslávie však v mnoha lidech vyvolává obraz násilí a válek. Od atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda vroce 1914 až do etnických čistek v nedávné minulosti se v této části Balkánského poloostrova jen málokdy nebojovalo.
1. 3. 2022Po Titově smrti zabředla Jugoslávie do hluboké politické a ekonomické krize, jež vyústila v růst nacionalismu a znovu otevřela sotva zacelené rány. Nejvyhraněněji se tato nenávist projevila ve vztazích mezi Srby a Chorvaty, ale záhy se v…
Nejkrvavější evropský konflikt po konci druhé světové války začal vroce1991, dva roky po pádu železné opony. Přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Série válečných konfliktů trvala nakonec dlouhých deset let (včetně jejího…