Modlitba je výrazem víry, vděčnosti, chvály a oslavy Boha, která může být osobní, tichá, nebo pronášená nahlas v rodině nebo v malém kruhu.1, 2
V teistických náboženstvích se modlitba vyznačuje osobními a komunikačními prvky, a je často spojena s bohoslužbou, kde se lidé modlí společně.1
V židovství je modlitba jedním z nejdůležitějších rituálů, kde se muži při ranní modlitbě používají talit a tfilin.1
V křesťanství je modlitba brána jako rozhovor člověka s Bohem, kde se křesťané scházejí ke společné modlitbě v rámci bohoslužeb či jiných obřadů a shromáždění.1, 2
V modlitbě se věřící Bohu děkuje, prosí jej a vyznává se mu ze svých selhání, přičemž do modlitby vstupují konkrétní události minulé nebo očekávané.2
Podstatou modlitby je společný rozhovor a sjednocení člověka s Bohem. Jejím cílem je držet svět pohromadě. Je to smíření s Bohem, matka i dcera slz, odčinění hříchů, most přes pokušení, ohrada před trýzní.
Jaroslav Kernal Máme zde čtyři synonyma, která se používají o modlitbě. Jsou to slova, která se do určité míry překrývají, přesto každé z nich má svůj specifický a vyhraněný důraz.
Modlitba je rozhovor s Bohem. Učíme se jí prakticky po celý život. Existují tradiční a staletími ověřené modlitby k různým příležitostem, ale také ke svatým a andělům, našim přímluvcům a strážcům.
Dobrý Bože, v čase adventu očekáváme příchod tvého Syna. Očekáváme toužebně každým okamžikem, že zaklepe na dveře našeho srdce a že je otevře své lásce.
Za lásku k bližním Pomoz mi, pane, abych byl laskavý a dobrý za všech okolností, i když zažiji zklamání, když jsou druzí ke mně bezohlední, když se dočkám