Notová osnova je základním nástrojem pro zápis not, které jsou výškově mimo její kapacitu zaznamenány pomocí pomocných linek, jejichž délka mírně přesahuje šířku hlavičky standardní noty.1
Noty v notové osnově se čtou zleva doprava, vícezvuky zpravidla zdola nahoru a linky notové osnovy se číslují zdola nahoru, pomocné linky se číslují ve směru od osnovy.1
Přesné určení polohy not v zápisu je zajištěno pomocí notového klíče, který určuje tzv. referenční notu, od které se počítají všechny ostatní noty.1
Moderní zápis hudby se vyvíjel dlouhou dobu a prvními předchůdci moderního hudebního zápisu byly neumy a chorální notace, které však nedokázaly zaznamenat přesnou délku ani výšku tónu.2
Od druhé poloviny 13. století zavedl Franko Kolínský notaci, která umožňovala zaznamenat výšku i délku tónu pomocí numerických proporcí mezi jednotlivými notovými hodnotami.2
Text notovéosnovy nebo text notového systému je neocenitelný jako všestranně použitelný text. Pro uplatnění v notovém zápisu použijte jeden z následujících…