Selská vzpoura 1775, [1 ] [2 ] případně Sedláci [3 ] [4 ] je pískovcové sousoší skupinky nevolníků z potlačeného povstání roku 1775 v parku u zámku Konopiště.
Selsképovstání z roku 1680, také označované jako selské rebelie, hnutí poddaných [1 ] nebo nevolnické povstání [1 ], je souborný název pro řadu lidových povstání, která byla vedená roku 1680 (v menší míře ale i předešlých letech) za účelem…
V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26.
Proti vrchnostenskému vojsku ale nezmohli nic. Jejich úhlavní nepřítel hrabě Lamminger si navíc vyžádal Kozinovu hlavu. Než byly jeho poslední vteřiny sečteny, stihl však údajně vyřknout ještě poslední slova: „Lomikare, Lomikare, do roka a do…
Povstání v roce 1775 se stalo největší akcí nevolníků v českých zemích v období pozdního feudalismu a výrazným mezníkem na cestě sociálně politických přeměn nejen venkova, ale i celé společnosti.