Lavočkin za dva až tři týdny dal dohromady hrubý návrh letounu, později nazvaného LaGG-1. Začátkem roku 1939 práci už tří konstruktérů (v předpokoji lidového komisaře se přidal M. I.
Letoun měl zabudovaný kapalinou chlazený řadový motor M-105P pohánějící třílistou vrtuli VIŠ-61P o průměru 3 m. V ose vrtule se nacházel kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nad motorem.
Lavočkin La-150 byl první čistě proudový stíhač Lavočkinovy kanceláře, který se dočkal realizace. Využíval poznatků německé techniky, kterou se Sovětům podařilo ukořistit v závěru druhé světové války.
Chuť posunovat hranice, talent a práce pro vlast jsou důležitější než stranická knížka, ukazuje život jednoho z nejúspěšnějších sovětských leteckých konstruktérů. Pán si jej povolal před 65 lety od díla přímo na zkušební raketové střelnici.
9. 6. 2019Jejich konstruktér, Semjon AlexejevičLavočkin (11. září 1900 – 9. června 1960), se svým letadlem nejprve neuspěl. Od úřednické práce ho zachránila náhoda…
11. 10. 2017Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou pumu. Kvůli tomu musel vrchní konstruktér Koroljov pracovat hlavně pro armádu a také…