Podle Mitchella je individualita „vztahová matrix“, což zformuloval v opozici k Freudovi, jehož koncepce individua je dle Mitchella „monádická“, jádro osobnosti v ní uzavírá kompromis se světem a pudy.
V této pozoruhodné knize Stephen Mitchell velmi odvážně rozšiřuje formu klasické pohádky, přičemž klade důraz na etické poselství transcendentní povahy lásky.