• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
4
Mise Konstantina a MetodMise Konstantina a Metoděějeje
Středověká literatura a počátky českého písemnictví
Počátky psané literatury u nás jsou spojeny se šířením křesťanství,
nástupem feudalismu a se vznikem státních útvarů (Velkomoravské říše,
českého knížectví). První texty vznikaly ve staroslověnštině, v Čechách též
v latině; čeština proniká do psané literatury později. Literárními jazyky byly
také hebrejština a němčina. Nejstarší památky jsou známy pouze z opisů.
Staroslověnská literatura vznikala nejdříve na Velké Moravě. Kníže
Rastislav požádal byzantského císaře o vyslání misionářů (věrozvěstů),
kteří by pomohli upevnit křesťanskou víru mezi domácím obyvatelstvem.
Učinil tak spíše z důvodů politických: aby se prostřednictvím církevní
organizace nestala Velká Morava závislou na mocné západní Franské říši.
Roku 863 na Moravu přišli bratři Konstantin (později známý pod řeholním
jménem Cyril) a Metoděj. Patřili k významným vzdělancům své doby,
Konstantin (zvaný Filozof) se zabýval zkoumáním jazyků, Metoděj byl
znám především jako diplomat. Při bohoslužbách užívali jazyk Slovanů
z okolí Soluně, jemuž Moravané rozuměli (tzv. staroslověnštinu).
Bratři položili základy staroslověnské literatury. Staroslověnské památky
vzniklé u nás byly psány hlaholicí, písmem, které sestavil Konstantin (již
v Byzanci) na základě malých písmen řecké abecedy. V jiných oblastech
se používala cyrilice, vytvořená na základě velkých písmen řecké abecedy
a hlaholice koncem 9. století Metodějovými žáky.
3
Po tříletém působení na Moravě se Konstantin a Metoděj se svými žáky vypravili do Říma a dosáhli toho, že papež staroslověnštinu uznal jako bohoslužebný
jazyk (vedle řečtiny, latiny a hebrejštiny). Konstantin v Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril, Metoděj se stal biskupem nově zřízené diecéze na Moravě.
StaroslovStaroslověěnsknskáá literaturaliteratura
Středověká literatura a počátky českého písemnictví
Splnění úkolů mise bylo nemyslitelné bez základních biblických textů.
Původní překlady se nedochovaly, je však jisté, že byla přeložena prakticky
celá bible, především hlavní části Nového zákona - evangelia (práce na
jejich překladu začaly Konstantinovou zásluhou už v Byzanci). Z řeckých
předloh vycházely dva právní spisy, z latinské liturgie tzv. Kyjevské listy.
Konstantinem složený Proglas (= Předzpěv; veršovaná předmluva
k evangeliu), první dochovaná slovanská báseň vůbec, vysvětluje úsilí
o překlad biblických textů do "srozumitelného" jazyka: v duchu řecko-
byzantských tradic je zdůrazněn význam knih, neboť jejich prostřednictvím
se lidé seznamují s "božím zákonem" a tak mohou dosáhnout spásy.
Z okruhu žáků pravděpodobně pocházeli autoři próz zachycujících život
věrozvěstů. Život Konstantinův líčí filozofovu životní pouť, zabývá se
výkladem jeho názorů, popisuje učené spory, jež vedl. Díky básnickému
jazyku a fantazijním motivům je dílo z uměleckého hlediska osobitější než
Život Metodějův, v němž je obhajováno velkomoravské působení bratrů.
Životy chápou věrozvěsty už jako světce; ale oslavují spíše jejich dílo a
nezdůrazňují motivy typické pro pozdější legendy (zázraky, mučednictví).
Po Metodějově smrti byli po změně politické situace staroslověnští kněží
pobiti či vyhnáni. Útočiště našli hlavně u jižních Slovanů v Bulharsku. Zde
se zrodil nový proud církevněslovanského písemnictví.
3
Z Velké Moravy pronikla staroslověnština do slovanského světa; roli mezinárodního jazyka hrála zejména v jihovýchodní a východní Evropě. Do Čech pronikla
až na konci 10. století (za biskupa Vojtěcha). Centrem staroslověnské vzdělanosti se dočasně stal Sázavský klášter, založený r. 1032 mnichem Prokopem.
4 Mise Konstantina a MetodMise Konstantina a Metoděějeje Středověká literatura a počátky českého písemnictví Počátky psané literatury u nás jsou spojeny se šířením křesťanství, nástupem feudalismu a se vznikem státních útvarů (Velkomoravské říše, českého knížectví). První texty vznikaly ve staroslověnštině, v Čechách též v latině; čeština proniká do psané literatury později. Literárními jazyky byly také hebrejština a němčina. Nejstarší památky jsou známy pouze z opisů. Staroslověnská literatura vznikala nejdříve na Velké Moravě. Kníže Rastislav požádal byzantského císaře o vyslání misionářů (věrozvěstů), kteří by pomohli upevnit křesťanskou víru mezi domácím obyvatelstvem. Učinil tak spíše z důvodů politických: aby se prostřednictvím církevní organizace nestala Velká Morava závislou na mocné západní Franské říši. Roku 863 na Moravu přišli bratři Konstantin (později známý pod řeholním jménem Cyril) a Metoděj. Patřili k významným vzdělancům své doby, Konstantin (zvaný Filozof) se zabýval zkoumáním jazyků, Metoděj byl znám především jako diplomat. Při bohoslužbách užívali jazyk Slovanů z okolí Soluně, jemuž Moravané rozuměli (tzv. staroslověnštinu). Bratři položili základy staroslověnské literatury. Staroslověnské památky vzniklé u nás byly psány hlaholicí, písmem, které sestavil Konstantin (již v Byzanci) na základě malých písmen řecké abecedy. V jiných oblastech se používala cyrilice, vytvořená na základě velkých písmen řecké abecedy a hlaholice koncem 9. století Metodějovými žáky. 3 Po tříletém působení na Moravě se Konstantin a Metoděj se svými žáky vypravili do Říma a dosáhli toho, že papež staroslověnštinu uznal jako bohoslužebný jazyk (vedle řečtiny, latiny a hebrejštiny). Konstantin v Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril, Metoděj se stal biskupem nově zřízené diecéze na Moravě. StaroslovStaroslověěnsknskáá literaturaliteratura Středověká literatura a počátky českého písemnictví Splnění úkolů mise bylo nemyslitelné bez základních biblických textů. Původní překlady se nedochovaly, je však jisté, že byla přeložena prakticky celá bible, především hlavní části Nového zákona - evangelia (práce na jejich překladu začaly Konstantinovou zásluhou už v Byzanci). Z řeckých předloh vycházely dva právní spisy, z latinské liturgie tzv. Kyjevské listy. Konstantinem složený Proglas (= Předzpěv; veršovaná předmluva k evangeliu), první dochovaná slovanská báseň vůbec, vysvětluje úsilí o překlad biblických textů do "srozumitelného" jazyka: v duchu řecko- byzantských tradic je zdůrazněn význam knih, neboť jejich prostřednictvím se lidé seznamují s "božím zákonem" a tak mohou dosáhnout spásy. Z okruhu žáků pravděpodobně pocházeli autoři próz zachycujících život věrozvěstů. Život Konstantinův líčí filozofovu životní pouť, zabývá se výkladem jeho názorů, popisuje učené spory, jež vedl. Díky básnickému jazyku a fantazijním motivům je dílo z uměleckého hlediska osobitější než Život Metodějův, v němž je obhajováno velkomoravské působení bratrů. Životy chápou věrozvěsty už jako světce; ale oslavují spíše jejich dílo a nezdůrazňují motivy typické pro pozdější legendy (zázraky, mučednictví). Po Metodějově smrti byli po změně politické situace staroslověnští kněží pobiti či vyhnáni. Útočiště našli hlavně u jižních Slovanů v Bulharsku. Zde se zrodil nový proud církevněslovanského písemnictví. 3 Z Velké Moravy pronikla staroslověnština do slovanského světa; roli mezinárodního jazyka hrála zejména v jihovýchodní a východní Evropě. Do Čech pronikla až na konci 10. století (za biskupa Vojtěcha). Centrem staroslověnské vzdělanosti se dočasně stal Sázavský klášter, založený r. 1032 mnichem Prokopem.
13
ZZáábavnbavnáá literaturaliteratura
Středověká literatura a počátky českého písemnictví
Na dvorský epos navazují rytířské romány (psané prózou). Napínavost
děje v nich překrývá výchovné a milostné prvky. Význam měly fantastické
motivy - hlavní hrdina se potýká s pohádkovými bytostmi (s obry, draky).
Rytířské romány vznikaly především v 15. a 16. století.
Drsný humor a pragmatismus až cynismus v lidských vztazích je příznačný
pro Román o Lišákovi, tzv. zvířecí epos, který vznikl ve Francii. Zvířecí
eposy a bajky využívaly alegorie - přisuzovaly zvířatům lidské vlastnosti.
Vyloženě světský ráz měla žákovská poezie. Písně pijácké, milostné, ale
hlavně satiry proti církvi i šlechtě psali autoři v latině i v národních jazycích
(někdy využívali i makarónských veršů, tj. střídali jazyky v jednom textu).
Roli zábavné četby plnily i cestopisy. Nejznámější, nazvaný Milión, je
spojený se jménem benátského kupce Marca Pola (1254 -1324), který se
dostal až do Číny na dvůr Velkého chána. Zatímco Polova práce je pojata
jako realistická praktická příručka, populární Mandevillův cestopis byl
plný neskutečných představ o exotických zemích (fantastická flóra i fauna).
Známým českým cestopisem byl Deník Václava Šaška z Bířkova, který
vypovídá o cestě poselstva vyslaného Jiřím z Poděbrad do západní
Evropy. Dílo realisticky zachycuje jak vlastní putování a příhody s ním
spojené, tak krajové zvyky, pamětihodnosti, zvláštnosti apod. Cestopis
převyprávěl pro mládež Alois Jirásek (Z Čech až na konec světa).
3
Česky psaná próza se držela cizích předloh. Starořecká vyprávění o trojské válce zachytila Trojánská kronika, dílo nesmírně populární, čtené ještě v 19.
století. Byla jednou z prvních knih vydaných u nás tiskem (pravděpodobně r. 1479, není vyloučeno, že vyšla již r. 1468 jako první česká tištěná kniha vůbec).
13 ZZáábavnbavnáá literaturaliteratura Středověká literatura a počátky českého písemnictví Na dvorský epos navazují rytířské romány (psané prózou). Napínavost děje v nich překrývá výchovné a milostné prvky. Význam měly fantastické motivy - hlavní hrdina se potýká s pohádkovými bytostmi (s obry, draky). Rytířské romány vznikaly především v 15. a 16. století. Drsný humor a pragmatismus až cynismus v lidských vztazích je příznačný pro Román o Lišákovi, tzv. zvířecí epos, který vznikl ve Francii. Zvířecí eposy a bajky využívaly alegorie - přisuzovaly zvířatům lidské vlastnosti. Vyloženě světský ráz měla žákovská poezie. Písně pijácké, milostné, ale hlavně satiry proti církvi i šlechtě psali autoři v latině i v národních jazycích (někdy využívali i makarónských veršů, tj. střídali jazyky v jednom textu). Roli zábavné četby plnily i cestopisy. Nejznámější, nazvaný Milión, je spojený se jménem benátského kupce Marca Pola (1254 -1324), který se dostal až do Číny na dvůr Velkého chána. Zatímco Polova práce je pojata jako realistická praktická příručka, populární Mandevillův cestopis byl plný neskutečných představ o exotických zemích (fantastická flóra i fauna). Známým českým cestopisem byl Deník Václava Šaška z Bířkova, který vypovídá o cestě poselstva vyslaného Jiřím z Poděbrad do západní Evropy. Dílo realisticky zachycuje jak vlastní putování a příhody s ním spojené, tak krajové zvyky, pamětihodnosti, zvláštnosti apod. Cestopis převyprávěl pro mládež Alois Jirásek (Z Čech až na konec světa). 3 Česky psaná próza se držela cizích předloh. Starořecká vyprávění o trojské válce zachytila Trojánská kronika, dílo nesmírně populární, čtené ještě v 19. století. Byla jednou z prvních knih vydaných u nás tiskem (pravděpodobně r. 1479, není vyloučeno, že vyšla již r. 1468 jako první česká tištěná kniha vůbec).
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2025 Seznam.cz, a.s.